5. kapitola - Bolestný rozchod
26. 12. 2015
Týdny plynuly a Astrid a Sirius spolu trávili spoustu času, snažili se dohnat ty leta, která promeškali.
Jednoho dne seděl Harry s Ginny v pokoji a muckali se. Po chvíli k nim do pokoje přišla Astrid, ale když viděla, jak se muckají, tak v slzách vyběhla z pokoje. Harry si Astrid všiml.Odtrhl se od Ginny a vyběhl za Astrid. Našel ji sedět schoulenou na schodech a viděl, že pláče. Harry si k Astrid přisedl, vzal ji za ruku a zeptal se: " Co tě trápí?Svého otce už jsi přeci našla, tak nač ty slzy?" Astrid si otřela slzy, položila mu hlavu na rameno a tiše odvětila: " Ano, otce jsem našla, ale mrzí mě, jak jsem se zachovala k mamince". Harry ji pohladil po tváři a řekl ji: " Tak ji pošli sovu, ať se sem nastěhuje. Sirius ji miluje a bude rád, že jsou konečně spolu". Astrid se pousmála.
Po chvíli se její a Harryho rty střetly ve vášnivý polibek. Seděli na schodech a líbali se, když v tom vyběhla z pokoje Ginny a jen zakřičela: " To není možné, Ty a ona? Jak jsi mi to mohl udělat?" Harry se k ní pootočil, přitom objímal Astrid a Ginny řekl: " Promiň, ale už pár týdnů, co je tady k ní něco cítím a ten polibek mě v tom utvrdil." Ginny zaběhla do pokoje. Harry dal Amelii polibek a řekl ji: " Neboj,vyřeším to a za chvíli jsem zpátky u Tebe." Astrid pokývla hlavou a otřela si slzy.
Harry vešel do pokoje. Ginny ležela schoulená na posteli a oči měla zalité slzami. Přisedl si k ní, chytl ji za ruku. Zhluboka se nadechl a řekl: " Promiň,ale já jsem do ní zamilovaný. Snažil jsem se tomu ubránit a potlačit to v sobě,ale nejde to. Jsi skvělá holka, věř mi, že mě to moc mrzí, ale chci být s Astrid." Ginny mlčky vstala, sbalila si pár věcí, vrátila mu zásnubní prstýnek a jen mu tiše odpověděla: " Ano, bude lepší když se rozejdeme.Díky za všechno a přeju Ti hodně štěstí".
Harry dal Ginny pusu na tvář, naposled ji vroucně objal a pak jen pozoroval jak odchází z jeho života. Harry se vrátil k Astrid, objal ji, dal ji pusu do vlasů a řekl: " Miluju Tě lásko". Oba se poté vášnivě políbili.