Epilog- Harry a Astrid
26. 12. 2015
Harry si hrál se svými ročními dvojčaty - dcerou Lily a synem Jamesem, oba mu byli neskutečně podobní.
Po chvíli do pokoje vešla Astrid a zeptala se: " Co děláš lásko?". Harry se spokojeným úsměvem odvětil: " Hraju si s našimi zlatíčky". Astrid si k nim přisedla a stavela si s nimi. Harry ovšem na chvíli posmutněl, Astrid ho vzala za ruku a zeptala se: " Co tě trápí lásko?". Harry ji smutně odvětil: " Hrozně moc mi chybí rodiče, není dne, abych si na ně nevzpoměl. Je to už dvacet let, co se pro mě obětovali."
Amelia mu setřela slzy a řekla: " Ano, obětovali se, abys Ty mohl žít.Vím, že Tě to bolí, ale potom všem co jsi prožil, si zasloužíš být šťastný."Harry Astrid mlčky objal. Amelia mu řekla: " Víš drahý, za šest měsíců nás bude víc, budeme mít dvojčátka".
Harry popadl do náručí Astrid a pobíhal s ní po pokoji a křičel: " Já budu táta". Dvojčátka na něj s nataženýma ručičkami radostně pohlédli a řekli " Tata". Poté se Astrid a Harry políbili.
Uplynulo šest měsíců a narodili se jim dvojčátka - synové Albus a Severus. Harry byl neskonale šťastný, konečně měl to, co mu celá léta chybělo - měl svůj vlastní domov, rodinu, zázemí. Občas si vzpoměl na Ginny, neviděl ji od jeho svatby. Harry byl šťastný, ale ztráta blízkých lidí ho nikdy nepřebolela.